středa 2. ledna 2013

Knižní recenze: Lovec duchů

Knižní recenze na...

Lovec duchů
Derek Meister

Originální název: Ghost Hunter
Autor/ka: Derek Meister
Překladatel/ka: Olga Hereinová
Edice: ONI
Pořadí v edici: 1.
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012 (ČR)
Počet stran: 344
Žánr: Fantasy, současnost, duchovno



Vlastní uvedení do děje
     Celý příběh se odehrává z pohledu sedmnáctiletého Iana. Ian zatím ještě nemá žádnou přítelkyni, ale líbí se mu jedna dívka od nich ze školy. Spolu s ní, se svým nejlepším přítelem Bpmem - tato přezdívka vznikla kvůli jeho poslouchání určité hudby, neustále má v uších sluchátka, bez nich ho neuvidíte - a ještě s jedním méně inteligentním sportovním chlapcem a jeho dívkou podniknou nebezpečnou cestu do starého seskupení budov a skladů. Chátrající stavby v sobě kromě nebezpečí rozpadu skrývají i jiná tajemství, která jsou mnohem temnější.
     Co se stane, když Ian narazí na ta zvláštní stvoření? Počkat, stvoření? Duchy! Nejprve je odhodlaný a myslí si, že je silnější než oni, ale duchové mu svou pravou sílu teprve ukáží. Vydrží Ian odporovat jejich síle?
     S duchy vyvstávájí další zapomenuté otázky. Kdo nebo co může za smrt jeho otce? Jsou snad duchové příčinou zmizení Ianova dědečka, který se už třicet let neukázal?
     Nejdřív je rozhodnut pátrat, ale co se stane, když se rozhodne pro něco jiného? Pro to, aby ničil a lovil duše zemřelých?

Můj názor na knihu
    Kniha mne zaujala již od prvního okamžiku. Zkrátka mne k ní něco silně poutalo. Už když jsem si četla anotaci, řekla jsem si, hm, duchové, to bych mohla zkusit. Třeba to bude opravdu zajímavé počteníčko. A musím říct, že se mi kniha moc líbila.
     Když mi přišla v balíčku, vzala jsem ji do ruky a pořád ji ohmatávala. Má totiž, jak bych to řekla, naprosto normální tvar pevné knížky, která je tak průměrně tlustá, ale přesto je něčím... jiná, výjimečná. Zkrátka mne to upoutalo, ani nedokážu vysvětlit čím. Ještě před tím, než jsem knihu začala číst, jsem si v ní neustále listovala a vůbec na mne tato kniha působila jakýmsi kouzelným dojmem. Asi za to můžou ti duchové, ha.
Duch (zdroj)
     Po dlouhé době čtu něco od mužského autora, pokud nepočítám Christophera Paoliniho, ale ten oproti Derekovi psal jemně, do všech detailů, jako jemný, špičkový spisovatel, který jisto jistě zaujme jak dívky, tak kluky, ale Derek psal více "chlapácky", takže v textu bylo zjevné, jaké pohlaví knihu psalo. Ale nepočítám to ani jako plus, ani jako mínus. Mně to nevadilo, nebylo to zase nijak otravné, možná mi to naopak prospělo, vidět něco z mužského pohledu napsané mužem. Zase trochu jiné zkušenosti. Některým dívkám to může vadit, ale já jsem naštěstí taková, že se snažím přijít na všechny druhy pohledů a zvážit věci z co nejvíce stran, tudíž jsem si i tak knížku velice užila.
     Kdybyste klidně jen tak listovali knížkou, určitě si všimnete dlouhých citislovečných výrazů. Jako například PRÁÁÁÁÁÁSK, VÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP - to není ani náhodou tak dlouhé jako v knize - a další. Opravdu jsem si pořád dokola říkala, proč to napsali až tak dlouze? Sice chápu, že tomu chtěli dodat důraz, ale zas tak dlouhé to vůbec být nemuselo. Teď to totiž vypadá, jako by někdo usnul na klávesnici a omylem mačkal jedno písmenko a pak, když se probudil, se mu to už zkrátka nechtělo opravovat. Navíc podle mne citoslovce PRÁSK by naopak měla být takto krátká a s vykřičníkem, protože se přeci ozve rýchlá ostrá hlučná rána, a ne, že teď je nějaká ráááááááááána. To je přeci nesmysl. To by byl hluk, ale prásk má význam rány a rána je krátký úder. To jen takové zamyšlení.
(zdroj)
     V knize se také objevovala spousta zvláštních jmen a přezdívek, ale naštěstí byla každá jiná, tak se to dalo zvládnout zapamatovat. To měla v důsledku nejspíš současnost, kdy si kluci skutečně vymýšlejí různé přezdívky pro každou osobu, místo apod.
     Moc bych pochválila slovníček výrazů, který je úplně na konci a je mu věnováno několik stráneček. Je to vážně moc užitečné, protože ten, kdo má menší slovní zásobu a některá slova mu zkrátka nebyla jasná, tomu to autor naprosto skvěle vysvětlil. Takže nebojte, tohle je kniha, v které musíte chápat všechno!
     Kniha patří určitě mezi ty lepší, nebyl to zase žádný božský svazek písma, to ne, ale četba mne bavila a o to přeci jde, ne? V knize bylo smíšeno duchovno, honba za pravdou věcí dávno zapomenutých, nechyběla tam ani láska a přátelství, takže tam bylo vše, co by čtenář očekával a co by ho uspokojilo. Knihu určitě doporučuji jak klukům, tak dívkám - ale spíš těm, které mají smysl pro dobrodružství, ty, které čtou zamilované romány a knížky s nápisy "Jak sbalit kluka" by si v této knize asi nenašly moc věcí, které by se jim líbily. Takže asi tak.

O autorovi
Derek Meister se narodil roku 1973 v Hannoveru. Záhy v sobě objevil vášeň pro literaturu a film a už na střední škole psal scénáře. Vystudoval filmovou a televizní dramaturgii v Postupimi-Babelsbergu a jako spisovatel na volné noze spolupracuje s různými nakladatelstvími a televizními produkcemi. Derek Meister je ženatý a žije v Dolním Sasku. Lovec duchů je první svazek jeho napínavé mystery trilogie.
(zdroj kniha samotná)




Hodnocení knihy: 8 z 10
Za poskytnutí recenzního výtisku této knihy velice děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete zakoupit zde  

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem vděčná za všechny komentáře :) Děkuji