pátek 3. ledna 2014

Recenze: Arizona (Krásní mrtví #2)


Krásní mrtví: Arizona
Eden Maguire

Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 272
Vydání v ČR: 2011
Anotace: Po Krásných mrtvých není několik týdnů ani stopy. Darině se po Phoenixovi strašně stýská. Snad se vrátí a pomůže jí vyřešit tajemství další záhadné smrti. Je to už skoro rok, co se Arizona utopila v Hartmannově jezeře. Podle všeho (a všech) to byla sebevražda… Opravdu? Opravdu by se ta silná, sebevědomá Arizona, suverénní, nepřístupná kráska z ellertonské střední školy utopila v jezeře? Darina musí Arizoně pomoci stejně, jako pomohla Jonasovi. Ale neviditelná křídla tlučou, Krásným mrtvým hrozí nebezpečí a čas běží…

Pustila jsem se do čtení druhého dílu série Krásní mrtví, jelikož mne první díl docela mile překvapil. Od
této série jsem totiž raději nic neočekávala, myslela jsem si nejprve, že to bude naivní slátanina pro romantické mladistvé dušičky, ale nakonec mne kniha vcelku hezky překvapila. Rozhodla jsem se tedy i pro druhý díl.

První překvapení se skýtalo v řešení vraždy Arizony, kdy jsem měla možnost Arizonu samotnou o něco více poznat. Z prvního dílu jsem na ni žádný názor neměla, bylo to pro mě jenom doplňující postava, teď jsem si ji ale docela oblíbila. Je trochu "přidrzlá" stejně jako já, taky má kuráž, a jsem ráda, že se tato postava tak hezky rozvinula.

Příběh měl asi stejnou úroveň jako u prvního dílu, možná tu přibylo o trochu více akce, jelikož v tom prvním díle Darina, hlavní hrdinka a řešitelka záhad úmrtí jejích přátel, musela nejprve objevit, že jsou nějací "nemrtví" a jak to všechno je. Tentokrát v knize bylo tedy více prostoru na více akce.

Trochu mne jen rozmrzelo autorčino ztěžování situace, kdy si vymýšlí nový název pro bytosti, které se vrátily zpět mezi živé a které samozřejmě mají hned zvláštní magické schopnosti. Sice chápu, že to autorka myslela dobře, jak tak odhaduji, Darina a Phoenix nejspíš nakonec budou spolu, tak to nějak musí udělat - nebo se pletu, kdo jste již četl zbytek? 
Ale i tak jedna rada: Proč někdy taky nezůstanete, milí autoři, více u té jednoduchosti? Někdy opravdu platí ta rada, že v jednoduchosti je krása. Tuším, že to v dalších dílech nebude už tak jednoduché a trochu se toho obávám. Čím více autor příběh zamotává, tím těžší také bude se z něj vymotat. Doufám jen, že si s tím autorka dobře poradila. Často se mi u tohoto typu YA literatury stává, že se v tom poté autor sám zamotá a jeho schopnosti už pak zkrátka nestačí na to, aby byla kniha ukončena dobře, aby se v jejím konci odkryly odpovědi pro čtenářovy otázky a nic nezůstalo nedořešené. Snad se to ale u této série nestane.

Co mě ale při čtení už poté začínalo štvát, bylo neustálé popisování Darininých citů k Phoenixovi. Věřím, že do sebe mohli být bezhlavě zamilovaní, i když spolu chodili vcelku krátce, a dokonce mám i lásku v knihách moc ráda, ale zde už to bylo často přehnané. To bych autorce trochu vytkla, příště by to nemusela tolik přehánět.

Příběh je ve vztazích docela předvídatelný, ale stále si trvám na tom, že je to alespoň originální a zábavné, pro náctileté YA čtenáře dobrá kniha.

Hodnocení: 6/10
Děkuji nakladatelství Fragment, které mi poskytlo recenzní výtisk této knihy.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsem vděčná za všechny komentáře :) Děkuji